Pro úspory je velmi důležité „kde“ a „jak moc“ topíme – je důležité správně nastavit teploty v soustavě, budově, jednotlivých místnostech. Výměna termostatických radiátorových ventilů (VTR) a/nebo instalace elektronicky řízených hlavic (IRC regulace) včetně řídícího a monitorovacího systému může zajistit efektivní využívání energie v budově.
Základní regulace probíhá na tzv. ekvitermním principu, tedy podle venkovních klimatických podmínek – tj. při mírných podmínkách není potřebný takový výkon zdroje/teplota vody v soustavě, jako když mrzne. Už to zajistí významné úspory.
Další způsoby regulace se týkají teploty přímo v místnosti – lze regulovat výkon jednotlivých větví soustavy nebo otopných těles. Zajímavou možností tam, kde jsou v jednom okamžiku využívány jen některé místnosti, je IRC systém - v nevyužívaných místnostech nastaví systém nižší teplotu a dochází tak menším tepelným ztrátám. Pokročilejší systémy pak dokáží pracovat např. s počtem lidí v místnosti, využíváním odpadního tepla, řízenou výměnou vzduchu v místnosti i předpovědí počasí (viz. Chytré měření a senzory a Inovativní nástroje řízení).
Potenciál: 5-30% úspor tepla lze zajistit pouze lepším řízením stávajících zařízení.
Zajímavost: Víte, že průměrné snížení teploty vytápění o 1 °C v celém topném období způsobí snížení spotřeby tepla na vytápění přibližně o 6 %.
Systematické, pravidelné a detailní sledování spotřeb energií, jejich analýza, vyhodnocení dosažených úspor a realizace dalších úsporných opatření – to je v kostce energetický management. Může mít mnoho podob podle vstupních podmínek každého subjektu – od zamyšlení se nad vyúčtováním od dodavatelům přes periodické manuální odečty a vyhodnocení, až po systém s dálkovými odečty a možností sledovat spotřeby (a výroby) energií v reálném čase online.
Klíčovou součástí je nákup energií a propojení na burzovní systémy pro optimalizaci nákladů, případně pak práce s energetickou flexibilitou, kdy cíleně odkládáte větší spotřebu na čas, kdy je energie nejlevnější (např. praní nebo mytí nádobí), nebo v této době energii akumulujete (např. ohřevem vody v bojleru).
Potenciál: Samostatným zavedením energetického managementu lze dosáhnout až 20% úspor oproti původnímu stavu; větší efektivitu pak přináší kombinace s dalšími opatřeními.
Zajímavost: Nemusíte vymýšlet vymyšlené – pokud jste přesvědčení, že dobré řízení spotřeb energií patří k základním dovednostem dobrého hospodáře, tak energetický management je systematizován v normě ČSN EN ISO 50001:2012 a zavedení této normy vás provede všemi potřebnými kroky při zavádění a provádění energetického managementu.
Chytré měření znamená dálkovou obousměrnou komunikaci mezi měřidlem a datovou centrálou. Můžeme si to představit tak, že na jedné straně je senzor/spínač/měřák, a na straně druhé systém monitoringu a řízení např. v podobě softwaru v počítači nebo mobilu správce budovy. Propojeny jsou pomocí internetu.
Takovýto systém pak umožňuje nejen sběr dat z měření, jejich automatické vyhodnocení, ale např. i řízení teploty dle vnitřní teploty v místnosti a její obsazenosti, řízení výměny vzduchu dle množství CO2, připojení a odpojení měřícího místa v případě nějakého rizika, informování o aktuální spotřebě, poruše apod. Chytré měření tak představuje základ pro skutečně efektivní energetický management a řízení spotřeb (viz Energetický management).
Potenciál: Samotná instalace chytrých měřičů nebo senzorů neznamená automaticky úsporu, ale jsou součástí energetického managementu a chytrého řízení (vč. viz Regulace otopné soustavy), a zde již můžeme očekávat úsporu 20-30% na energiích i nákladech.
Zajímavost: Při zvažování úspor je dobré zahrnout do úvah o chytrém měření i úsporu lidské práce a dalších nákladů. Ruční odečet různých hodnot může být velmi zdlouhavý (podle umístění jednotlivých měřičů v areálu - v lépe či hůře dostupných šachtách apod.), stejně jako jejich zpracování v různých programech. Navíc, v případě poruch a havárií není potřebné posílat technika na místo hned například v noci nebo o víkendu, čímž se vyhnete přirážkám za práci mimo pracovní dobu.
Moderní budovy využívají chytré technologie, aby pomohly šetřit energií, zajistily kvalitní vnitřní prostředí a posílily bezpečnost. Prvním pilířem aplikace inovativních nástrojů je BIM (Building Information Modelling = kdy díky digitalizovaným datům z různých oblastí stavby, zařízení a fungování budovy vzniká jeho digitální „dvojče“). Druhým pilířem je BMS (Building Management System = centrální systém automatizované správy budovy, jehož hlavní funkcí je aktivní řízení vnitřního prostředí budovy). Koordinuje zajištění čerstvého vzduchu a požadované teploty, zajistí optimální osvětlení nebo řídí třeba provoz výtahů.
Investice do automatizace technologií budovy stojí dvě až čtyři procenta celkového rozpočtu vstupní investice, po kolaudaci má však rozhodující vliv na provozní ekonomiku budovy. Návratnosti investice do systému se liší dle šíře aplikovaného záběru. Obecně platí, že BIM a na něm stavěný BMS šetří v celém životním cyklu desítky procent vstupní investice, a navíc zajišťuje komfort užívání i údržby.
Prostá návratnosti dílčích opatření je v řádu jednotek let (řízení spotřeby, klimatizace, řízení plynulé regulace větrání budovy s návratností do 5 let; řízení osvětlení s využitím stand-by modů do 2 let (zde např. snížení spotřeby až o 60 % atd.).
Potenciál: Úspora, kterou lze připsat tomuto vysoce automatizovanému způsobu řízení, je až 30% původních nebo potenciálních nákladů, většinou jsou ale tyto budovy i nízkoenergetické, využívají stínění, výměnu vzduchu, rekuperaci a další technologie – celková úspora je tak mnohem vyšší oproti konvenčním budovám.
Zajímavost: Pokud chcete studenty nadchnout pro technické obory, ukažte jim některý z těchto pokročilých systémů – je to věc velmi vzdálená představě školníka nebo technika ve špinavých montérkách lezoucího do nepřívětivé šachty zjistit, kde je problém.
Národní centrum energetických úspor, z.s., Evropská 11, 106 00 Praha 6, Česká republika, www.nceu.cz