Metoda EPC neboli energetické služby se zárukou, je zaměřena na snižování provozních nákladů za energii v budovách.
V ČR je tato metoda již 25 let, za tu dobu prostřednictvím projektů EPC uspořilo energie za cca 4,9 mld. Kč, investice do nových EPC projektů pak byla ve výši 4,3 mld. Kč, přičemž šlo o cca 1200 objektů. Meziroční růst je každým rokem větší, a to také díky vhodné kombinaci dotace z OPŽP.
Princip EPC spočívá v tom, že zákazník nepotřebuje vlastní finanční prostředky na obnovu zastaralé technologie ve svém energetickém hospodářství. Dodavatel služby (ESCO – Energy Service Company) se zavazuje uhradit investice do energeticky úsporných opatření z vlastních zdrojů a zákazník je následně splácí z dosažených úspor na provozních nákladech.
Navržená úsporná opatření musí mít správný poměr mezi investičními náklady a dosaženými úsporami, tedy aby byla dosažena vhodná doba návratnosti. Klíčové pro EPC projekty je, že dodavatel služby zároveň smluvně ručí za dosažení dohodnutých úspor energie. ESCO je tedy motivováno v maximální míře využívat nejmodernější a nejkvalitnější technologie pro dosažení maximálních úspor a zajištění dlouhodobě kvalitního fungujícího řešení. Navíc ESCO nese většinu rizik souvisejících s úspěšným fungováním projektu. V případě nedosažení dohodnutých úspor a překročení garantovaných provozních nákladů rozdíl hradí obvykle zcela ESCO.
Úvodním krokem při přípravě energeticky úsporného projektu je posouzení vhodnosti EPC a sestavení způsobu samotné realizace projektu EPC. Stěžejní je identifikace budovy či souboru budov, na kterých bude EPC probíhat. Pokud zadavatel vlastní nebo spravuje více budov, je vhodné sloučení více objektů do jednoho projektu EPC kvůli snížení fixních nákladů zejména na přípravu projektu a výběrové řízení.
Klíčová je pak podrobná analýza stavu energetického hospodářství, na kterém se navrhnou energeticky úsporná opatření sestávající z vyčíslení potenciálu úspor, investičních nákladů a návratností. Po schválení projektu zadavatelem a volbě způsobu výběru dodavatele služeb dojde k samotnému výběrovému řízení.
Projekty EPC jsou vhodné pro objekty, jejichž náklady za energie jsou vyšší než 1 mil. Kč za rok. Metoda EPC se proto nejčastěji uplatňuje ve školství (mateřské, základní, střední a vysoké školy), zdravotnictví (nemocnice, polikliniky) a v objektech sociální péče (domovy pro seniory, dětské domovy apod.), dále ve sportovních areálech (plavecké bazény, zimní stadiony, sportovní haly), v administrativních objektech (budovy obecních, městských a krajských úřadů), kulturních objektech (divadla, galerie, domy kultury aj.), průmyslových objektech.
Na jaké aktivity je program určen?
Mezi nejčastěji realizovaná úsporná opatření v rámci metody EPC patří:
U školských zařízení se nejčastěji hledají úspory v oblasti vytápění, přípravy teplé vody, regulace a osvětlení. V případě zdravotnických zařízení se kromě výše uvedeného hledají úspory i v jiných oblastech, jako je např. technologie VZT – rekuperace tepla, modernizace chlazení, modernizace spotřebičů v kuchyních, prádelnách apod.
V případě, že se služby zaměřují na opatření v modernizaci rozvodů a zdroje energie s výsledným zvýšením účinnosti výroby a rozvodu energie, nikoliv při její spotřebě a firma ESCO smlouvou zaručuje svým zákazníkům dodávky energie za smluvně sjednanou cenu energie, služby ESCO se nazývají energetický kontrakting (EC - Energy Contracting).
Jaké jsou výhody programu?
Výhody EC jsou ty, že zákazník má dlouhodobě zajištěné pokrytí dodávek energie; je zde dlouhodobá smluvní záruka ESCO za měrné náklady na energii (ceny energie) - zákazník má dlouhodobou smlouvou zajištěnu stabilizaci plateb za odběr energie; ESCO je jediným smluvním partnerem při realizaci projektu - dodávka a montáž projektu "na klíč"; ESCO má zájem na snižování vlastních provozních nákladů a může tak, v případě vyvážené smlouvy o energetických službách, přinést snížení nákladů za energetické platby i zákazníkovi; ESCO má zájem na minimalizaci pořizovacích (investičních) nákladů, protože potenciál zákazníka pro jejich splácení je velmi úzce spjat se stávajícími náklady na zajištění energetických potřeb zákazníka.
Design & Build (& Operate) („DB“), resp. nověji (Performance DB) je metodou dodávky výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i za celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby. Objednatel (dále též „zadavatel“) obvykle specifikuje ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění.
Projekty DB jsou vhodné i pro komplexní rekonstrukci a retrofit budov. S ohledem na zvýšené nároky na přípravu zadání projektu DB jde zpravidla nejčastěji o projekty o velikosti investice 50 milionů Kč a více.
Cena se stanoví obvykle paušální cenou bez vymezení soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Platby dle harmonogramu plateb. Zadavatel tím může lépe předvídat celkovou cenu a dobu dokončení. Naopak, zhotovitel nese vyšší riziko, které je zohledněno v jeho cenové nabídce či jeho nabízeném technickém řešení.
Jaké jsou charakteristiky DB projektů?
DB je rovněž aplikován nově jako „Performance Design & Build (& Operate)“ užívaný pod zkratkou „PDB“. Slovo „Performance“ klade důraz na výkonové charakteristiky sledované v rámci zadavatelského procesu. V tomto ohledu lze doporučit inovovanou výše uvedenou metodiku, kterou rovněž připravila APES za podpory MPO ČR: Efektivní výstavba s celkovými minimálními náklady. Návod možného postupu pro zadavatele při realizaci výstavbových projektů metodou dodávky Performance Design & Build (& Operate) - zaměření na minimalizaci celkových nákladů životního cyklu, MPO ČR 2021. Obsahem metodiky je popis jednotlivých fází procesu, které mají vliv na výběr metody dodávky PDB a na výslednou podobu projektu PDB.
Model BOOT může zahrnovat návrh, stavbu, financování, vlastnictví a provozování zařízení ESCO po stanovenou dobu a poté převést toto vlastnictví na klienta. Tento model připomíná podnik zvláštního určení vytvořený pro konkrétní projekt. Klienti uzavírají dlouhodobé smlouvy o dodávkách s operátorem BOOT a za poskytnutou službu jsou odpovídajícím způsobem zpoplatňováni; poplatek za službu zahrnuje návratnost kapitálu a provozních nákladů a zisk projektu. Programy BOOT se v Evropě stávají stále populárnějším způsobem financování projektů kombinované výroby tepla a elektřiny.
Leasing může být atraktivní alternativou k půjčování, protože leasingové splátky bývají nižší než splátky úvěru; běžně se používá pro průmyslová zařízení. Nájemce provádí platby jistiny a úroků; frekvence plateb závisí na smlouvě. Tok příjmů z úspor nákladů pokrývá leasingovou splátku. ESCO může dražit a sjednat smlouvu o leasingu a koupi vybavení s finanční institucí. Pokud není společnost ESCO přidružena k výrobci nebo dodavateli zařízení, může nabídnout, provést konkurenční analýzu dodavatelů a zajistit vybavení. Existují dva hlavní typy leasingu: kapitálový a provozní. Kapitálový leasing je nákup zařízení na splátky. V případě kapitálového leasingu klient (nájemce) vlastní a odepisuje zařízení a může těžit ze souvisejících daňových výhod. V rozvaze se objeví kapitálové aktivum a související závazek. Při operativním leasingu vlastní aktivum vlastník aktiva (pronajímatel - ESCO), který jej v zásadě pronajímá nájemci za fixní měsíční poplatek; toto je podrozvahový zdroj financování. Přenáší riziko z nájemce na pronajímatele, ale má tendenci být pro pronajímatele dražší. Na rozdíl od kapitálového leasingu pronajímatel požaduje jakékoli daňové výhody spojené s odpisy zařízení. Doložka o nepřidělení znamená, že financování není považováno za dluh.
Prostředky získané prodejem zelených dluhopisů jsou striktně účelově vázány a mohou být využity pouze k financování projektů, které odpovídají mezinárodním standardům zelených dluhopisů. Může se jednat např. o projekty energetických úspor, realizaci pasivních budov, výstavbu elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie nebo investice do technologií zásadně snižujících negativní dopady průmyslové výroby.
Do konce 2021 bude přijata nová směrnice o reportingu dat o udržitelnosti včetně detailních standardů, a v účinnost vejde připravované Nařízení EU o Taxonomii udržitelných aktivit a související screeningová kritéria pro určení, které aktivity v oblasti zmírňování klimatických změn splňují podmínky Nařízení. Banky a institucionální investoři budou už od 1. 1. 2022 povinny reportovat podíl investic, které směřují do udržitelných aktiv dle Taxonomie a certifikovaných zelených dluhopisů. Zvýšený zájem o tento typ investičních nástrojů je proto očekávání ze strany soukromých investorů.
Je zde tedy i tlak na přeměnu firemních strategií s ohledem na udržitelnost kvůli získávání obchodních příležitostí. To se projeví jak v Balíčku obnovy (Recovery and Resilience Facility), který nabízí 30 % této podpory prostřednictvím zelených dluhopisů, tak i v dlouhodobém rozpočtu Evropské unie. Z něj EU plánuje vyhradit 500 miliard EUR ročně na udržitelné investice. Tato strategie se již projevuje například v sektoru energetiky v podobě výzvy Modernizačního fondu.
Národní centrum energetických úspor, z.s., Evropská 11, 106 00 Praha 6, Česká republika, www.nceu.cz